Mgr. Pavel Vrbík
Lysolaje
Praha 6
Czech Republic
IČ 02189518
604 4737 81
Jmenuji se Pavel Vrbík, přátelé mi často říkají Pavlíku, a v jižních zemích jsem prostě Pavlito.
Moje přezdívka je Indián, a tak vzniklo celé moje jméno – Pavlík Vrbík Indián.
Pocházím z Vojnic u Olomouce. Musíte mít opravdu podrobnou mapu, abyste našli tuto „obydlenou zatáčku“ v poli. Postupem času se mi stalo domovem několik zemí a měst, proto říkám, že jsem z Olomouce a okolí. A tím okolím myslím celý svět.
Mojí nejoblíbenější zemí je tahle planeta – domov je tam, kde právě jsem, tam, kde právě usínám.
Moje cesta průvodce do AV ČR a zpět
Od roku 2008 jsem měl tu čest být průvodcem pro brněnskou cestovní kancelář Alpina, kde jsem se specializoval především na bikové akce na Balkáně. Největší radost mi však přinášely cykloexpedice, které se postupně staly základem pro další klasické cyklozájezdy s ubytováním. Tuto zkušenost jsem sdílel v rozhovoru pro Český rozhlas Olomouc.
V roce 2013 jsem se pokusil o průkopnický zájezd na koloběžkách v rámci cyklistického zájezdu ve spolupráci s Yedoo, který se však nakonec neuskutečnil. O něco později jsem své ambice naplnil při spoluzaložení půjčovny a prodejny koloběžek RideOn, kterou jsme budovali během mého bakalářského studia rekreologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Po opuštění projektu RideOn jsem se i nadále účastnil cyklistických zájezdů na koloběžkách pro CK Alpina, a to jako průvodce, tak i jako klient. Mezi nezapomenutelné zážitky patří náročné výpravy na Korsice a v Norsku, kde jsem objevoval krásy těchto destinací na koloběžce.
Mimo Evropu jsem měl možnost vést průvodcovské akce v Barmě. V letech 2012–2013 jsem vedl poznávací a cykloexpediční zájezdy, a po několikaleté pauze jsem se vrátil do milované Barmy až v roce 2018. Tentokrát jsem prozkoumával nově zpřístupněné oblasti, a to jak na kole, tak i na koloběžce.
Moje profesní cesta byla vždy pestrá. Prošel jsem si klasickou strojařinou, výrobou vrtulníku, technickými výškovými pracemi i životem v Londýně – až se všechny zkušenosti postupně propojily. V letech 2020-203 jsem se naplno věnoval práci technika aerosolové instrumentace pro Ústav chemických procesů Akademie věd ČR. Byla to časově náročná etapa, která mi přinesla velké profesní i lidské uspokojení. Měl jsem možnost rozvíjet své technické dovednosti a podílet se na vědeckém výzkumu, což bylo důvodem, proč jsem v této době neprůvodcoval. Za cennou profesní i studijní etapu považuji také možnost propojit výzkumně-technické zkušenosti z Akademie věd ČR s dlouholetou praxí v outdoorovém prostředí v rámci multioborové absolventské stáže na Agricultural University of Iceland, kde jsem měl příležitost působit v mezinárodním akademickém prostředí a dále rozvíjet své mezioborové přesahy.
Zpětně ale vnímám, že právě tato pauza mi přinesla novou chuť i radost z návratu do hor. A to ve chvíli, kdy jsem dostal nabídku vést zimní přechod v pro mě neznámé Severní Makedonie. Myslel jsem si, že mě Balkán už ničím nepřekvapí… ale spletl jsem se. Na jaře jsem se rozhodl vrátit na letní přechod přes Šar planinu, s výstupem na Golem Korab a Pelister. Krásy místních hor, jezer a řek mě doslova uchvátily. Přidejte k tomu vynikající kuchyni a směsici kultur, národností i náboženství – a vznikne destinace, která si vás získá. Od té doby se Severní Makedonie stala mojí nejoblíbenější balkánskou destinací.
Dnes se průvodcovské činnosti věnuji již jen okrajově, během letní sezóny vedu 1-2 přechody na těžko, a v zimě se zaměřuji na přechody na sněžnicích. Pokud je ještě čas a chut, přidávám se v rámci své dovolené na cyklozájezd na koloběžce, tentokrát spíše jako klient.
Expedice jako škola života i studijní téma
Díky dlouhodobému zájmu o outdoorové aktivity a několikaleté průvodcovské praxi jsem vystudoval magisterský obor Rekreologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Tento obor vnímám nejen jako vzdělání, ale jako přirozenou součást svého života i profesního směřování. Rekreologie pro mě představuje harmonické propojení pohybových aktivit, rozvoje mysli a poznání duše na různých úrovních vědomí. Vnímám ji jako komplexní přístup k člověku, který propojuje tělo, psychiku i vnitřní potenciál. Věřím, že rovnováha mezi tělesnou a duševní aktivitou je klíčovým předpokladem dlouhodobého zdraví, odolnosti a celkové životní pohody.
Zkušenosti z expediční cykloturistiky se staly tématem mé bakalářské práce. Tento fenomén vnímám jako silný nástroj formování osobnosti a sociálního rozvoje, protože intenzivní prožitky v nových podmínkách vedou k sebereflexi, změně vnitřního nastavení a rozvoji nových kompetencí. Expediční cykloturistika kombinuje fyzicky náročnou aktivitu s poznáváním sociokulturního prostředí nových destinací. Přirozeně tak posouvá účastníka za hranice komfortní zóny, kde se člověk učí adaptaci, překonávání limitů a práci se sebou samým.
Tato kombinace náročnosti na úrovni těla i mysli je podle mého názoru velmi efektivním nástrojem osobnostního růstu. Účastníci procházejí nejen fyzickým rozvojem, ale také psychosociální proměnou, která často souvisí se změnou vnitřního paradigmatu jedince – tedy proměnou toho, jak člověk vnímá sebe, svět a vlastní možnosti. Z pohledu rekreologie jde o zkušenost, která může posilovat odolnost, seberegulaci, sebedůvěru a celkovou životní kompetenci. V ideálním případě otevírá cestu k seberealizaci a funkčnímu vztahu k sobě, k okolí i k vlastnímu naplnění – a někdy i identifikaci osobního poslání. Právě tento princip propojení těla, mysli a duše v procesu seberealizace se stal základem myšlenky „PunkyBike“, kterou jsem se snažil realizovat nejen jako průvodce, ale také v každodenním životě.
Aktuálně tento přístup a průvodcovskou zkušenost přirozeně propojuji i se svou současnou činností – konzultacemi toxických vztahových vzorců pod záštitou projektu PRAVDA PRAVDOUCÍ. Protože ať už člověk prochází neznámou krajinou venku, nebo vnitřní krajinou vlastních vztahů, princip zůstává podobný: identifikovat, kde jsem, kam a s kým jdu, překonat cestou výzvy a najít si cestu zpět k sobě.
A Rekre není sranda, je to p o s l á n í :-)
Hledání smyslu a osobní transformace
Další klíčovou součástí mého života, která úzce souvisí s mým studiem a životními zkušenostmi, je hluboká snaha o pochopení podstaty lidského bytí a mého osobního poslání. Po několik let jsem cestoval po meditačních centrech, komunitách, klášterech a seminářích, kde jsem měl příležitost setkat se s učiteli, kteří mi "pomáhali" hledat odpovědi na otázky o smyslu života a mé vlastní podstatě.
Jedním z významných momentů bylo i stavět Okořský medicinewheel s Royem Littlesunem, stařešinou kmene Hopi. Později jsem byl jim pozván do jeho komunity v Arizoně, kde jsem prožil silné okamžiky a zkušenosti i s černou magii.
Během těchto let jsem se setkal s několka inspirativními osobnostmi z esotericko-spirituálního světa, ale také s těmi, jejichž přístupy byly zcela zcestné a často manipulativní. Tyto zkušenosti mě vedly k hlubokému zklamání, zejména kolem roku 2012, kdy jsem se potýkal s nepřesnými a zavádějícími informacemi šířícími se mezi esoterickými komunitami.
V období pandemie COVID-19 jsem si uvědomil, že tato cesta pro mě došla svého konce. Začal jsem chápat, že mnoho lidí je v tomto světě uvězněno v iluzích vlastního spirituálního ega, které často vzniká i z dlouhodobé emoční deprivace. Tato iluze výjmečnosti umožňuje určitou optiku vnímání světa, ale zároveň brání otevřenému přístupu k životu jako celku, k jeho smysluplnosti a propojení.
Klíčovým zlomem pro mě byla zkušenost s temnou verzí Dvojplamene koncem roku 2018. Tento hluboký zážitek, kdy jsem čelil tzv. Succubě-Dvojplameni – temné bytosti spojené s démony – se stal rozhodujícím okamžikem v procesu sebepoznání. Tato setkání byla velice intenzivní na úrovni duše, a nevyhnutelně mě přivedla k tomu, abych se stal silnějším a vědomějším, jinak bych asi nepřežil.
Tento extrémní zážitek mi ukázal obrovský potenciál, který mám, abych mohl efektivně pracovat nejen s vlastními temnými částmi duše. Naučil mě také, jak si měnit osobní paradigmata a otevírat nové možnosti pro svůj život. Z této zkušenosti vyšla hluboká katarze a s ní i návrat ke své pravé podstatě – k božské podstatě duše, která je nad rámec jakýchkoli lidských konceptů a paradigmat.
Po setkání s Dvojplamenem (11:11) jsem si uvědomil, že je čas přestat trpět a začít žít nový život, ve kterém mohu skutečně žít v radosti, hojnosti a lásce. Tento princip, který jsem přijal jako svou novou identitu, se pozitivně promítl do všech oblastí mého života – od vztahů, práce, až po osobní hodnotu, která je klíčová pro to, jak realizuji svůj život a kam směřuji.
Hledání odpovědí na duchovní cestě
Ať tento příběh s Dvojplamenem může znít pro někoho scestně nebo nereálně, každý, kdo zažil takovéto setkání, nebo byl jen jeho součástí, i jen na chvíli, ví nezapomenutelně, že zážitky jako telepatie, hluboké vhledy do vlastní duše, prožitky Tantry jako posvátného propojení ženy a muže, nebo zobrazení symbolů a čísel jako informace, které potvrzují frekvenci a podstatu aktuální situace, jsou hluboce reálné. Tato zkušenost může být prožita jako skutečná a transformující.
Setkání s Dvojplamenem (Twinflame) je jedním z nejzásadnějších duchovních a karmických procesů v našich posledních reinkarnacích. Když jde o tzv. „Fake Twinflame“, může to být opravdu očistcem, ve kterém člověk prochází těžkými a náročnými zkouškami, a následné spasení skutečně znamená vykoupení z tohoto pekla. Pro ty, kteří těmto souvislostem rozumí nebo je sami zažili, nabízím tento životní příběh, ke kterému i nadále hledám komplexní odpovědi. Brzy bude tento příběh k dispozici v odkazu pod tímto textem, nebo na vyžádání pro vzájemnou pomoc, podporu a pochopení této extémní zkušenosti.
Na svou cestu jsem nikdy nedostal odpovědi, které jsem hledal, a to ani od nejlepších mágů, kteří dokázali nejen číst karmické souvislosti několika životů, ale i vnímat poslání, dary a prokletí. I přesto, že jsem jim často pomáhal při jejich praxi, terapii, léčení a různých obřadech, nikdy mi nedokázali odpovědět na stejné otázky, které jim kladli jejich předchozí klienti. Často mi říkali, že to nemohli, nechtěli, neuměli odpovědět, nebo mi dokonce lhali ohledně mého osudu, potenciálu, duše a vědomí. Přitom dobře znali mé zkušenosti s Třetím okem, telepatií, vědomím a energií, která často přesahovala jejich vlastní. Díky tomu jsem jim často asistoval při obřadech jako energetická ochrana nebo násobitel záměru při materializaci myšlenek a obřadů.
Nakonec mi z toho vyšlo jedno zásadní uvědomění: plnou odpověď na své otázky dostanu pouze já sám, od sebe a ze sebe. A to je podstatným smyslem této cesty – že skutečná odpověď je v nás, a že právě tento proces je součástí našeho hlubokého duchovního růstu s odpovídajícím výsledkem.
Zveřejněním tohoto příběhu v jeho základní podobě považuji za krok k nalezení dalších odpovědí, nebo spíše nápovědy od moudré duše, která chápe souvislosti příčiny a následku této transformace lépe než já. I případné správné nasměrování k pochopení celé mozaiky mého života je pro mě velice cenné.
Tímto případně předem děkuji převelice. P.V.I.